Okurka na fotce není dokonalá a v obchodním řetězci by ji neprodávali, radši by ji vyhodili. Neodpovídá totiž jejich představě o dokonalé okurce. Okurka přeci musí být rovná. A přitom je to skvělá domácí bio okurka ze zahrádky.
A s námi lidmi je to stejné. Pokud neodpovídáš standardům společnosti, nezapadáš, odsoudí tě. Ne všichni, ale spousta z nich. Neznámé totiž v nás lidech vyvolává strach.
Tak se mu pojďme postavit. Protože co když to, co je na tobě odlišné, je přesně to, co tenhle svět potřebuje? Pojďme si navzájem ukazovat svoje odlišnosti, možná nakonec zjistíme, že zas tak moc odlišní nejsme.
Já tyhle odlišnosti považuji za dary. Každý nějaký máme. Jedním z mých darů je třeba vysoká citlivost. Pro někoho jsem ta, co je děsně přecitlivělá, všechno se jí dotkne, všechno řeší, je moc emotivní. Ale pro mě to už dneska je obrovský dar. Ano, byly doby, kdy jsem ji nebyla schopná přijímat, bojovala s ní, připadala si rozbitá. Naštěstí tyhle doby jsou už dávno pryč.
Díky ní můžu vnímat to, co se odehrává v druhých lidech. Mnohdy vidím to, co oni sami ještě nevidí. Díky tomu s lidmi soucítím, snažím se je nesoudit, ale spíše pochopit jejich jednání a motivaci. Protože každý z nás má svůj vlastní příběh, skrze jehož filtr potom vnímá tento svět. Dává mi to možnost dotknout se jejich srdcí a dát jim najevo, že je chápu. Poskytnout jim alespoň na malou chvíli prostor, kde se mohou cítit v bezpečí a přijímáni takoví, jací jsou. To je to, co chci lidem přinášet.
A jaké jsou ty vaše dary? Přemýšleli jste o tom někdy?
V čem jste odlišní a považujete to za dar nebo s tím bojujete?
S láskou
Šárka