Poslední dobou se na nás hrne autenticita ze všech stran. Ne, že by bylo najednou všude kolem nás tolik autentických lidí, ale to slovo vidím všude. Musíš být autentická, aby… Vážně musím? Když mi někdo řekne sklíčeným hlasem, že něco musí, s oblibou odpovídám: „Nemusíš nic.“ Ten pocit úlevy v očích druhého bývá často hmatatelný. Vždycky totiž máme na výběr. Vždycky. Jenom naše volba s sebou nese také důsledky. A ty je pro nás někdy těžké nebo nemožné přijmout.
Pro mě, víc než kdykoliv dřív, začíná být nesmírně důležité ne to být autentická, ale být pravdivá. Protože pokud nežiješ pravdivě, je ti celá autenticita k ničemu. Můžeš si klidně autenticky lhát do kapsy, ale k ničemu to nepovede. Žít v pravdě chce odvahu. Není totiž snadné vidět věci pravdivě, tak jak jsou. Často to totiž bolí. Nechceme vidět to, že se nám nedaří ve vztazích, v práci, že nejsme v životě spokojení. A tak před tím zavíráme oči. A ani tisíckrát autenticky vyslovená lež se nestane pravdou. Protože tam někde uvnitř cítíme, že to je jinak. A jednoho dne, když budete mít štěstí, dospějete do bodu, že tu pravdu uvidíte.
Není to vůbec lehký. S člověkem to zamává. Zboří se vám váš pracně vybudovaný obraz o sobě samém. A najednou stojíte mezi těmi ruinami a nevíte, co dál. Stavět znovu ty hradby kolem sebe už vám nedává smysl, takže nezbývá než se sebrat a jít do světa tak, jak právě jste. Úplně nazí. Myslím, že ten obraz nahého člověka kráčejícího světem je naprosto výstižný. Chce to totiž sakra odvahu vyrazit mezi lidi nahý, když většina z nich je oblečená. To potom jste vděční za každého dalšího nahého člověka, kterého potkáte. A o to víc si takových setkání člověk cení. Protože vidět pravdu lze pouze otevřeným srdcem, což je v dnešním světě her, lží a masek docela vzácné. Nemyslím si, že by si většina lidí lhala nebo nosila masky záměrně, jen je to prostě jednodušší. Je na každém z nás, zda najdeme odvahu vidět věci takové, jaké opravdu jsou, i když to bolí.
Ano, pravda v mnoha ohledech bolí, ale taky osvobozuje. Dává člověku křídla a možnost se rozletět. Protože, když žijete ve lži, můžete mít pocit, že máte křídla a možnost letět, ale vzlétnout se vám stejně nepodaří.
Najít svoji vnitřní pravdu vyžaduje ticho a klid. Ztlumit všechny ty zvuky a vjemy z okolního světa a podívat se do sebe. Protože pouze tam, uvnitř nás, dokážeme uvidět to, kým opravdu jsme a co neseme. Nabízím vám tichý a bezpečný prostor, kde se můžete na chvíli zastavit, spočinout sami se sebou a uvidět to, co vidět potřebujete. Protože přesně tohle je mým darem. Být průvodkyní na cestě do lidského nitra, k vaší pravé podstatě.