Chci ti pomoct najít to, kdo doopravdy jsi a co potřebuješ.

Svléknout všechny ty masky, které nosíš. Dovolit ti být sama sebou a využít tvůj opravdový potenciál. Chci ti dát křídla, abys mohla letět a vidět svět z výšky. Abys mohla zjistit, že svět je bezpečné a kouzelné místo plné zázraků. Chci, abys pochopila, že se nemusíš snažit být ve všem dokonalá, protože ty už dokonalá dávno jsi. Chci, abys pochopila, že tě nedefinuje to, co jsi prožila nebo to, co si o tobě myslí druzí. Chci, abys věděla, že můžeš cokoliv, protože překážky jsou pouze v tvojí hlavě.

Chci v tobě zažehnout jiskru naděje, že i ty můžeš být šťastná a spokojená. Uvnitř i navenek. Chci ti pomoct otevřít tvoje srdce a ukázat světu, jaké poklady se v něm skrývají. Ukázat světu tvoje opravdové JÁ.

PROTOŽE SVĚT POTŘEBUJE TVŮJ ORIGINÁL, NE KOPII NĚKOHO JINÉHO.

Cesta k sobě, ke své podstatě je nekonečná, stejně jako život sám. Někdy je smutná a bolí, jindy je veselá. Může být melancholická a někdy je z ní člověk doslova opilý štěstím. Co je ale podstatné je to, že je opravdová.

Šťastný život není o tom, že už nikdy nebudu smutná nebo naštvaná, ale o tom, že až ta chvíle přijde, neuteču nebo se neotočím zády, ale postavím se k té bouři čelem a přijmu ji s otevřenou náručí, protože vím, že je taky součástí života. Když utíkáme před bolestí a smutkem, utíkáme před životem samotným.

Možnost vědomě prožívat všechno, co nám život přináší, celou tu škálu emocí, je to, co dělá člověka člověkem. A dokud tohle nepochopíme, nikdy se nevymaníme z utrpení.

Přeji nám všem ať se nám daří přijímat s otevřenou náručí smutek stejně tak, jako radost.